Doporučujeme:
Vaření v přírodě
Příprava jídla na cestách, výletech, táborech nebo chatách může být i pestřejší než obvyklé paštiky, luncheonmeaty a polévky ze sáčku. A navíc můžete jídla připravovat i bez nádobí, což bude tématem dnešního článku.
Ta vůně je neodolatelná!
Začátkem pár slov k použití dřeva na oheň. Na pečení je vhodné dřevo spíše tvrdé: buk, dub, habr, jilm, bříza, javor, jasan. Pokud budete péct brambory v popelu, je potřeba získat co nejvíce oharků a popela, což nejlépe poskytne dřevo jehličnaté. Při použití ešusu nebo kotlíku je ideální použít dřevo listnaté, protože nádobí očadí mnohem méně než smolnaté dřevo borové a smrkové. Ale samozřejmě u smrkového lesa se nevydáme hledat jediný listnáč v dálce na obzoru...
Při opékání masa na rožni je vhodné namočit prut do vody na delší dobu. U obyčejných špekáčků si s tím hlavu neděláme, ale při delším opékání syrového masa vybíráme prut silnější, který se nebude ohýbat a odolá déle žáru. Pozor na použití vrbových prutů - maso by dostalo nahořklou chuť, ideální jsou jasan, jilm, líska atd.
Na opékání nebo smažení se hodí nejlépe maso kuřecí nebo krůtí, které se upeče dříve než vepřové, a to řízky stehenní, popřípadě prsní (ty ovšem nejsou tak šťavnaté). Maso je nejlépe naporcovat už doma a zabalit do mikrotenového sáčku nebo alobalu. Pokud vládne horké počasí nad 30 C, spotřebujeme maso ještě první den nebo večer. Pokud je počasí podzimní nebo jarní můžeme maso uschovat i déle - zabalené ve stále mokrém šátku/hadru, který svým odpařováním maso ochlazuje. Šátek/hadr musí být pověšen mimo ostatní věci a nesmí na něj dopadat sluneční paprsky. Jiná možnost je uschovat maso dobře zabalené a ponořené v potoce, řece, studánce nebo skalním výklenku. Tak dosáhneme teploty téměř ledničkové.
A nyní vzhůru do samotného kuchtění...
Ražničí po zálesácku
maso kuřecí nebo krůtí (podle chuti i vepřové nebo hovězí, ale to musí být dobře naklepané) slanina, cibule, paprika, houby, sůl, pepř, lesní byliny
Nasolené a opepřené maso nakrájené na malé kousky napichujeme na prut střídavě se slaninou, tenkými plátky cibule, popřípadě hub a zelené papriky. Nemačkáme příliš natěsno, protože by se maso hůře propékalo vevnitř. Můžeme proložit i lístky lesního bylinkového koření, tedy na jaře česneku medvědího, popence (ten nezkazí žádné jídlo), planého kmínu nebo semínek pastiňáku, kerblíku, případně i mateřídouškou (lesnímu koření se budeme věnovat podrobně v některém budoucím článku).
Na ohni opékáme pomalu mimo hlavní plameny nebo udržujeme jen řeřavé uhlíky. Je výhodné, když máme rošt. Provizorní lze udělat třeba z kusu pletiva, samozřejmě nenatřeného nebo jinak nenaimpregnovaného. Větší prut s ražničím umístíme na dvě vidlice zapíchnuté do země a občas otáčíme.
