outdooring.cz / Outdoor články / V zimě na kole

Doporučujeme:

V zimě na kole

Je zimní prosluněný den. Zmrzlý sníh se krásně třpytí. Všude ticho, slyším pouze svůj dech. Nikde nikdo. Vstávám ze země, zvedám kolo a pokračuji.

v-zime-na-kole

To je dnes již třetí pád. Jelikož je sníh tvrdý, kolo se neboří, proto se jede vcelku dobře. Na ráfcích mám obuté zimní kevlarové pláště, na kterých se oproti celoročním gumám jezdí výborně. Ale ani ty nedokážou zabránit uklouznutí na zledovatělé ploše. Navíc jsou na asfaltu příliš tvrdé (i při optimálním nahuštění) a jízda se tím stává na nerovnostech velice nekomfortní. Ted' se ale cítím výtečně. Proplouvám pěknou zimní krajinou, přičemž mě slunce a mráz (cca -10 st.C) hladí po tvářích a zmrzlý sníh pekelně křupe. Za necelou hodinu jízdy jsem se sice stačil ohřát na provozní teplotu, trpí pouze prsty rukou schované pod teplými rukavicemi a nezakryté uši. O zmrzlém obličeji ani nemluvě. Zastavuji a soukám si další pár rukavic na zkřehlé prsty. Pod přilbu rvu čelenku, aby mi z boltců něco zbylo.

Je jasné, že provozovat cyklistiku v mrazech je docela nesmysl, ale co má nadšený biker v zimě dělat? Lyžovat? Jezdit na prkně? To opravdu ne. Nechci být závislý na lanovkách a uhlazených sjezdovkách a prodírat se davem lidí. A běžky se mi zdají málo adrenalinové.

Cyclocomputer jsem na zimu odstranil, pač v mrazech každou chvíli usíná. Odhadem v těchto podmínkách najezdím maximálně 60 km, což je asi o polovinu méně než najedu v létě (rekord 150km). Sedlám horské kolo s přední odpruženou vidlí a s měkkou zadní stavbou, tzv.soft.tail.

A co mít v tuto chvíli na sobě? Tři páry ponožek v teplých teniskách, kalhoty, pod kterými se schovávají tepláky, respektive kraťasy. Dále rolák, a dvě mikiny. Určitě náhradní rukavice, ponožky, čelenku nebo čepici. Mé oblíbené klipsny jsem musel vyměnit za již zmíněné (teplé) tenisky, a to z důvodů pádů. V aktivních cyclooblečcích nejedu, avšak přiznávám, že by takový hoz nebyl od věci. A jaké jídlo s sebou? Müsli tyčinky, to je jasné. Horší je to s pitím, poněvadž na uvaření si čaje před jízdou jsem příliš líný. Tudíž mi slouží voda, která cestou vždy zákeřně vystydne.

Některé pády jsou hodně bolestivé. Většinou to odnáší holeně. Musím také připomenout, že jízda bez přilby je hazard. To ale ví každý správný cyklista, ne? Když se vydáte mimo civilizaci, určitě s sebou mějte mobilní telefon. Kolizi na sněhu se lze ještě správnou korekcí řídítky a balancováním nohama vyhnout, ale pokud se vám kolo smýkne na křišťálově čistém ledu, v setině vteřiny se po něm kloužete několik metrů. V lepším případě bruslíte po ruksaku, v horším případě po hlavě, rozuměj po helmě.

Největším utrpením je pro mne jízda po mokré posolené asfaltce. Nemám blatníky, z čehož vyplývá, že mi jdou stříkance přímo do obličeje, ba dokonce do chřtánu. Oběd solím rád, ale sůl od silničářů není nic pro gurmány. Dalším utrpením je příjezd domů. Člověk místo aby si vlezl k topení a rozmrazil se, musí zhruba půl hodiny nechat kolo na chodbě (já bydlím v paneláku), kde jej nechá odkapat, přičemž pečlivě utírá mokré převodové ústrojí, to jinak přes noc zkoroduje, a ráfky od agresivní soli, která s chutí požírá brzdové špalky (mám V-brzdy). Správný cyklista nesmí zapomenout ani na promazání řetězu a prostříkání dalších mechanických částí (lanka, měnič aj). Poté už zbývá vytřít chodbu.

Užívejme si (opatrně) cyklistiku i v zimě a těšme se na jaro!

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.