outdooring.cz / Outdoor články / Srub na Aljašce 1. část: Léto v národním parku Denali

Doporučujeme:

Srub na Aljašce 1. část: Léto v národním parku Denali

Přes léto jsem pracoval v národním parku Denali a potom jsem se vydal do divočiny, kde jsem s pomocí svého kamaráda postavil srub a pak v něm sám trávil zimu...

srubnaaljasce1

Mt. McKinley (6194 m). Tak takovýhle výhled jsme měli přímo z našeho stanu...

Od malička mě zajímalo, jak na člověka působí primitivní život v nedotčené přírodě. Byl to můj dětský sen, vyzkoušet si ho na vlastní kůži a porovnat se životem v civilizaci. Chtěl jsem být schopen lépe posoudit, kolik nám toho civilizační prostředky opravdu dávají a kolik nám berou. Nyní se můj sen stává skutečností. Je ráno 13. května roku 2003 a já sedím v letadle, které za malou chvíli přistane na Aljašce. Mám v plánu postavit srub v divočině a strávit v něm zimu.

Před tím, než se vydám na toto velké dobrodružství, mě však čeká čtyřměsíční pracovní pobyt v národním parku Denali v centrální Aljašce. Práci jsem si zajistil již předem v České republice a potřebné vízum jsem získal díky programu Work & Travel USA.

Přijíždím do národního parku Denali a ten mě vítá v celé své kráse. Údolí se již hezky zelenají, zatímco vrcholky hor jsou ještě pokryté sněhem. Vše se leskne v silném jarním slunci. Hned druhý den po příjezdu začínám pracovat jako takzvaný landscaper. Prořezávám stromy v kempech, upravuji cesty a podobně. Lepší práci si snad ani nemůžu přát. Je to pestrá činnost, jsem na čerstvém vzduchu a nad hlavou mám ty nádherné hory.

srubnaaljasce2

Národní park Denali.

Čas plyne a já si naplno užívám svůj pobyt v tomto jedinečném koutě světa. Mimo práce se zde nabízí celá řada dalších aktivit. Jednou se například s kamarády plavíme na raftu po divoké řece. Jindy se zas účastním letu malým sedmimístným letadlem kolem vrcholu Mt. McKinley, což je se svými 6194 metry nejvyšší hora kontinentu Severní Amerika a nachází se právě v tomto národním parku. Těžko se popisuje ten nádherný pohled shora na zasněžené hory.

V červnu za mnou přilétá moje přítelkyně Anna a začíná pracovat v návštěvním centru národního parku Denali. Občas jen sami dva, občas ještě s dalšími kamarády podnikáme krásné výpravy do divočiny. Před tím však absolvujeme školení u správy národního parku, kde nás seznamují s tím, jak předejít problémům s medvědy, a s dalšími důležitými zásadami týkajícími se přežití v této drsné přírodě. Pochod divočinou je pomalý, protože v této oblasti nejsou žádné cesty. Stoupáme po strmých skalnatých svazích, brodíme ledovcové potoky a řeky, prodíráme se hustými křovisky. Je to náročné, avšak naplňující úžasným pocitem. Při průchodu nepřehledným terénem úmyslně děláme hluk, abychom náhodou nepřekvapili medvěda, to je pravděpodobně to nejhorší, co se může stát. On se bojí člověka asi tak stejně jako my jeho, a tak když slyší lidský hlas, radši se včas stáhne stranou.

srubnaaljasce3

Pohled z letadla na hory národního parku Denali je prostě skvělý...

V noci nesmíme ve stanu skladovat žádné jídlo, zubní pastu a nic dalšího, co by mohlo přitahovat medvědy. Všechny tyto věci skladujeme daleko od stanu v takzvaném kontejneru BRFC (Bear Resistant Food Container), což je speciální uzavíratelná nádoba, do které se medvěd nedostane. Tento kontejner jsme si předem vypůjčili od správy národního parku. Zrovna tak i vaříme daleko od stanu a na místě s dobrým rozhledem, abychom včas zbystřili případné blížící se zvíře. Jednou při večeři jeden z mých kamarádů zahlédne v dálce nějakého velkého živočicha. Při bližším pohledu zjišťujeme, že je to medvěd grizzly. Ale naštěstí je v bezpečné vzdálenosti a vítr vane příhodným směrem, takže nemůže cítit naše jídlo.

Je začátek září a krajina nabírá nádherné podzimní barvy. Vrcholky hor opět zahaluje sníh. V mé mysli stále více a více vystupuje jedna jasná myšlenka, dobrodružství se blíží. Já s Annou jsme dlouho plánovali, že si postavíme v aljašské divočině srub a strávíme v něm zimu. Ale bohužel jsme se během léta rozešli a naše plány se změnily. Ona za pár dní odletí domů a já začnu stavět srub. Ale naštěstí na to nebudu úplně sám. Můj kamarád Darren, se kterým jsem se toto léto seznámil, má náhodou přes měsíc volna, než začne svou novou práci. Má zálibu v aljašské přírodě a když slyší o stavbě srubu v divočině, je z toho nadšený. A tak budu mít alespoň na chvíli pomocníka.

srubnaaljasce4

Třídenní vandr údolím potoka Riley Creek. Na obrázku kamarádi Jeff a Darren.

Velké přípravy začínají. Nakupujeme potřebné nástroje a další vybavení. Připravujeme také velké zásoby základních potravin, jako je rýže, těstoviny, ovesné vločky, fazole, ořechy, sušené mléko a podobně. Co se týká masa, to máme v plánu lovit. Využíváme situace a ve dnech volna vyrážíme na lososy, kteří zrovna táhnou v aljašských potocích. Tím získáváme předem dostatečnou zásobu masa a během stavby srubu nebudeme muset ztrácet čas lovem. Víme, že budeme muset stavět rychle, protože zima už se blíží. Je polovina září a můj pobyt v národním parku Denali končí. Mám za sebou nepochybně nádherné léto. Práce zde byla opravdu jedinečná příležitost jak trávit delší čas v této úžasné oblasti. Dojmy však rychle doznívají, protože je střídají zcela nové myšlenky. Dobrodružství začíná.

Text a foto: Tomáš Maršík

MB.horolezci.cz Horolezecký klub Mladá Boleslav

srubnaaljasce5

Anna a já na dvoudenním vandru k McKinley River.

srubnaaljasce6

Medvěd grizzly.

srubnaaljasce7

Podzim v Denali.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.