Doporučujeme:
Pupálka - květina rozkvétající před očima
Když tak někdy v létě procházíte za dne kolem zahrad a mezí, možná si ani nevšimnete zelených přízemních růžic a vysokých, hustě chlupatě olistěných stonků, které patří pupálce dvouleté - zdomácnělé rostlině, která se k nám kdysi v prehistorii dostala z Dálného východu.
A přitom je pupálka velmi ceněná, a to zejména kvůli svým semenům. Ta v sobě skrývají olej obsahující nenasycené mastné kyseliny, z nichž některé si člověk nedovede vytvořit (říká se jim esenciální), a proto je musí přijímat potravou. Pupálkový olej příznivě ovlivňuje zánětlivá onemocnění. Už staří obyvatelé Ameriky věděli, že je vhodný při kožních, alergických a astmatických problémech. Má také pozitivní vliv na cévy, pomáhá odstraňovat problémy spojené s menstruací a celkově zvyšuje odolnost organismu proti civilizačnímu stresu.
Rostlinka sice skromná, ale užitečná, pomyslel by si jeden. Pupálka však vypadá skromně právě jenom za dne. Ale sotva začne krajinu zahalovat náznak soumraku, uzavřená poupata se zachvějí, celá napučí vnitřním tlakem a neznatelně se pootevřou.
A když vyčkáte ještě o chvilku déle, ukáže vám rostlina něco, co jinak můžete vidět pouze ve zrychlených filmech z National Geographic.
Nejdříve poupě praskne a objeví se růžice stočených okvětních plátků, trošku připomínající křehký složený slunečník.
A pak to udělá raz, dva, tři, čtyři - a před vámi se v minutě rozmotají nádherné zlatisté květy. Kvetou přes celou noc až do dalšího rána, v noci omamně voní a jejich nektar je potravou především nočním motýlům. Ani se nemusíte dívat na hodinky, abyste věděli, kolik přibližně je. V tomto ročním období a v našich zeměpisných šířkách se pupálka rozvíjí kolem 21. hodiny v případě slunečného počasí. Pokud je pod mrakem, je to přibližně o hodinu dříve.