outdooring.cz / Outdoor články / Divoké řeky a extrémní sjezdy

Doporučujeme:

Divoké řeky a extrémní sjezdy

Honza Lásko jezdí na kajaku po takových řekách, po kterých by asi většina vodáků sjela jen pár metrů. Po divokých řekách... V rozhovoru jsme se ho ptali na jeho sjezdy na Novém Zélandě, Africe i jinde.

divoke-reky-honza-lasko1

Uááááááááá!!!

Nedávno ses vrátil z Nového Zélandu. Které řeky se ti tam podařilo sjet a jaký byl nejsilnější zážitek na vodě?

No ono se nedá přesně říci, že jsem se vrátil ze Zélandu, jen jsem se vrátil zpět z jižního ostrova na severní ostrov Nového Zélandu, kde teď většinou přes zimu pobývám. Akci, kterou jsem absolvoval na jižním ostrově bych však označil za jednu z nejintenzivnějších od té doby co jsme začal jezdit na divoké vodě. Během dvaceti jedna dnů se nám podařilo sjet 17 řek a velká většina z nich patři opravdu k extremním. Bohužel musím konstatovat, že nejsilnější zážitek patří zrovna k těm smutnějším. Kdy při silvestrovském sjezdu na překrásné, ale velmi obtížné řece kamarád ztratil loď pod skálou a pak musel zůstat v kaňonu přes noc, jelikož jsme nestihli dojet pro pomoc a helikoptéru, která ho vysvobodila až další den odpoledne. Jinak krásných zážitků bylo spousty :).

Jak jste se dopravovali do nepřístupných míst v divočině?

divoke-reky-honza-lasko2

Země - vzduch - a voda

Nejvyhlášenější Novozélandské řeky leží na západním pobřeží jižního ostrova. Zde vystupují dvou až třítisícové hory přímo z moře, a tak řeky, které si razí cestu do moře, většinou tečou přes naprosto neprostupný terén a tak jediná možnost jak se na tyto řeky dostat, je helikoptérou. V této oblasti je to naprosto běžné a tak i piloti jsou na to připraveni. Malá a neútulná helikoptéra pro dva až tři lidi, dvě lodě přivázané na spodní části helikoptéry a vy se nesete pomalu, ale vysoko nad řekou. Opravdu silný zážitek.

Jak se cítíš na řece, kterou před tebou ještě nikdo nesjel?

Abych se přiznal, není úplně tak moc řek na světe, které ještě nikdo přede mnou nejel, ale již se mi pár prvosjezdů podařilo. Musím říci, že je to naprosto nepopsatelný pocit. Především, když jste zavřeni v hluboké a tmavé soutěsce a s napětím očekáváte co přijde za dalším rohem. Přemýšlíte jak sjet tento skok a co bude následovat, pokud se něco nepovede a hlavně po dojezdu naprostý pocit uvolnění.

Nakolik se věnuješ závodům v extrémním sjezdu na divoké vodě?

divoke-reky-honza-lasko3

Honza Lásko v sekvencovaném multizáběru.

Této poměrně mladé disciplíně se snažím věnovat v tento moment co možná nejvíce. Závodů světové třídy je pouze několik a tak chci absolvovat maximum co je možné, ale jelikož jsou rozmístěné po celém světe tak je to někdy dosti obtížné. Ty nejznámější jsou v Americe, Novém Zélandu, Nepálu a italském Piemontu. Mým největším tréninkem na tyto závody je sjíždět nové a nové řeky.

Před čtyřmi roky jste podnikli výpravu na africkou řeku Zambezi. Čím tě ta řeka lákala?

Byla to jedna z prvních výprav za exotikou a nejvíce mě lákala myšlenka pádlovat velkou vodu, jelikož Zambezi se úplně liší od evropských řek, má obrovský průtok (něco jako Vltava za povodní), každá peřej má své jméno, voda je krásně teplá a atmosféra na vodě je jedinečná.

Jak jste tam nocovali? (co sloni, hadi a jiná "havěť" :-)

S nocováním nebyl moc velký problém, jeli jsme dost nalehko a tak jsme spávaly v campu ve stanu, někdy v hostelech, nikdy však ve volné přírodě. Pár pavouků jsem tam viděl, avšak nic velkého, hada naštěstí ani jednou (dost se jich bojím), slony jsme potkávaly skoro každé ráno po cestě na vodu, pokud si jich nevšímáte a nelezete jim do cesty tak jsou roztomilí a hodní. Dost jsem byl překvapen z krokodýlů v řece. Když pádlujete kolem něho a on leze z velkého a rozehřátého kamenu do vody, tak to není nejlepší pocit.

divoke-reky-honza-lasko4

"Říkám vám, dál už je to pohoda."

V extrémním sjezdu jde asi někdy i o zdraví. Dostal ses někdy do mezních situací?

Stává se bohužel již skoro pravidlem, že se na každé vetší akci něco přihodí, vyhozené rameno, zlomená ruka atd.... Já jsem měl zatím dost štěstí, avšak při mém prvním závodu na Novém Zélandu jsme bojoval o finále, dělilo mě jedno kolo, byl jsem druhý v půlce trati a já věděl, že pokud se nedostanu do vedení teď, tak už nikdy. Zvolil jsem riskantní, ale rychlou trasu, bohužel jsem byl už úplně na pokraji sil a tak jsem hlavní peřej absolvoval hlavou dolů, desetkrát zkoušel eskymácký obrat, na chvíli zůstal v nebezpečné podemleté skále a po půl minutě hlavou dolů se mi na pojedenácté podařil eskymácký obrat, závod jsem ztratil :).

Věnuješ se vodáckému sportu profesionálně - jak vypadá tvůj rok?

V našich podmínkách je dosti těžké, možná i nemožné se mému odvětví věnovat profesionálně. Mám to štěstí, že dostávám podporu od několika firem, což mi život dělá dosti jednoduší a tak mám větší prostor na cestování. Proto bych rád poděkoval touto cestou firmám Rock Point, NoName Galasport a vyrobci lodí Bliss Stick. Snažím se být na vodě po celý rok, což se mi poslední tři roky docela i daří, zimu většinou trávím někde na jižní polokouli a léto zatím v Evropě, Norsko, Rakousko, Itálie atd.

divoke-reky-honza-lasko5

"Jééé, na tenhle vodopád jsme nějak zapomněli!"

Co plánuješ do blízké i vzdálené budoucnosti?

V blízké budoucnosti mě čeká první závod světové série v extrémním sjezdu zde na Novém Zélandu, pak mám několik projektů a přání co bych tu ještě chtěl sjet. Na jaro poletím zpět do Evropy, kde čekají další závody a velké akce. Do vzdálené budoucnosti jestli se to tak dá nazvat, což je srpen a záři, podnikáme největší vodáckou expedici v dějinách České republiky, kterou pořádá WW8 a to Alaknanda 2006, chceme se pokusit sjet jeden z pramenů posvátné řeky Gangy v Indii. No a na podzim a zimu mám v plánu letěl objevovat řeky Tasmánie.

Díky za rozhovor.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.