outdooring.cz / Outdoor články / Památné stromy

Doporučujeme:

Památné stromy

V rozhovoru nám PhDr. Marie Hrušková vyprávěla o památných stromech i svých knihách, které se právě tímto tématem zabývají a jež byly i předlohou známého televizního seriálu Paměť stromů.

pamatnestromy1

Který strom je v České republice nejstarší?

Určit stáří památného stromu je nejobtížnější, protože ve většině případů hraje roli odhad, i když opírající se o zkušenost. Staré stromy nelze ohrožovat odebráním vzorku dřeva z kmenu, abychom spočítali letokruhy, navíc většinou bývají duté, a tak by stejně musel nastoupit odhad. Při určování stáří pomohou někdy historické souvislosti (postavení kaple, kostela, pomníku, ale i selské usedlosti nebo zámku atd., u kterých byly stromy vysazeny), porovnání s jiným stromem v téže lokalitě, u něhož známe datum vysazení. Jenže takové datum je v kronikách ojedinělé – např. se uvádí vybudování původního kamenického hradu roku 1248, kdy prý byla vysazena i lípa, která dala městu jméno. Kdo lípu zná, údaji věří.

Za nejstarší dub je možno považovat Dub sv. Václava ve Stochově u Kladna, za nejstarší lípu Královská či Karlova lípa v Klokočově na Chrudimsku.

Který strom nejvíce zaujal vás?

Za dobu, co se památnými stromy zabývám – tedy přibližně čtyřicet let – jsem poznala stovky zajímavých stromů. Proto odpověď zní: jak kdy a v jaké souvislosti. Např. mohutná pastvinská lípa, rozměry mě překvapí, kdykoli k ní přijdu, nezvykle rozložitý vilémovický tis, protože se mi mezi všemi našimi tisy nejvíc líbil, zapůsobil na mne kdysi úžasný velký buk ve Lhotách u Potštejna (už dožívá) nebo rozložitý hraniční buk v Teslínách (nyní horší, má odlomenou hlavní větev), ráda se vracím k lípě v Klokočově nebo k dubu pod zříceninou Lichnice atd.

Máte přehled i o památných stromech v okolních státech? Jaký je nejstarší strom v Evropě?

Získala jsem krásně vypravené publikace o stromech v Německu, dobře udělanou knihu o památných stromech v Británii, půjčili mi knihu o švýcarských stromech. Zaujalo mě v nich několik mimořádných stromů s údajným stářím 1000 let, ale znám je jen z fotografií.

Několik úctyhodných stromů lidé poničili zapálením ohně uvnitř vykotlaných kmenů. Co si o tom myslíte? Stalo by se něco podobného vůbec třeba v Rakousku nebo Německu?

Lidská hloupost a bezohlednost nezná hranice. Jenže doma nás to víc štve – například když po dvakrát za sebou kdosi zapálil oheň v dutině proslulého Oldřichova dubu v Peruci a stromu smrtelně ublížil.

Co si myslíte o snahách kácet aleje starých stromů podél silnic?

Dlouhá odpověď, spíše na besedu. Vzhledem k tomu, že jsem byla v petičním výboru Arniky za záchranu alejí, je můj postoj zřejmý. Při jakémkoli rozhodování o odstranění vzrostlých stromů – a to kdekoli, by si měl člověk zodpovědně uvědomit, proč je třeba dát stromy pryč, jaké jsou důvody, zda není jiné rozumné východisko. Funkci stromu, který rostl padesát let, nahradí nově vysazený stromek zase až za padesát let…

pamatnestromy2

V knize Tajemství starého dubu, jíž jste spoluautorkou, popisujete nejvíce fascinující věc na památných stromech. To, že dnešní živý organismus zažil dobu a události před 900 lety! Skoro se to vymyká lidské představivosti. Zmiňujete tam například, že zakládací listina Karlovy univerzity v roce 1348 byla psána inkoustem z duběnek. Když popustíme uzdu fantazii, můžeme si představit, že možná byly použity duběnky zrovna z tohoto Žižkova dubu, pod kterým si můžeme posedět i dnes a pod kterým seděl před 600 lety i Žižka. Co pod takovým stromem pociťujete vy?

Těžko odpovědět jednou větou – to přece je v mých knížkách…

Podílela jste se na scénáři k televiznímu seriálu Paměť stromů. Jak hodnotíte jeho vliv na povědomí veřejnosti o starých stromech?

Památné stromy tím byly zviditelněny, na besedách a přednáškách se přesvědčujeme, že seriál svůj účel splnil, zájem o stromy památné vzrostl. Jenže ty památné jsou vlastně „celebrity mezi stromy“. A je teď třeba jejich prostřednictvím učit lidi, aby vnímali i stromy ostatní, aby se dovedli zastavit a skutečně vidět. A o to se snažím ve svých posledních knížkách z Vysočiny či Dobříšska. Ne všechny stromy mohou být vyhlášeny za památné ( tedy chráněné státem), je třeba věnovat pozornost i těm „bez cedule“, protože ty jsou hlavní součástí prostředí, kde ž žijeme. Strom není jen hnědý kmen a nějaké větve, s kterých padá listí, co se musí uklízet. Je zajímavý, užitečný, dotváří prostor – ovšem jako vše, co žije v blízkosti člověka, žádá si i jeho péči – pak neškodí.

Jak jste se dostala k výbornému kreslíři stromů Jaroslavu Turkovi?

Učili jsme spolu na gymnáziu, kolega Turek už několik let stromy vyhledával a kreslil (všechno jsou to portréty stromů vzniklé přímo před stromy, žádné kreslení podle fotografie v doma v teple, zanechal v archivu asi na 200 kreseb). Přitom zjistil, že se o mnohých starých stromech povídají různé pověsti. Já tehdy začínala s prvními článečky v časopisech, a tak mě požádal o spolupráci. A stromy mě zaujaly, postupně se staly mým hlavním námětem…

Pro své knihy jste musela poznat mnoho míst i lidí. Setkala jste se i s nějakými pozoruhodnými osudy lidí okolo stromů?

Stromy, o kterých píšu, jsem všechny navštívila, poznala prostředí, a tedy se snažila také něco o nich dovědět od lidí, kteří v jejich blízkosti žijí. A který lidský osud není zajímavý – třeba příběhy rodových stromů, to je vlastně kronika lidí skrytá v letokruzích. Často jsem slyšela „Kdyby ta lípa mohla vyprávět…“ Někdy jsem se pokusila část příběhu převyprávět.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.