outdooring.cz / Outdoor články / Hledáme dno světa

Doporučujeme:

Hledáme dno světa

Jeskyňář Oldřich Štos objevuje jedny z posledních bílých míst na planetě. O svých expedicích napsal knihu Hledáme dno světa, které se nebojím dát přízvisko dobrodružná – čte se skvěle. V rozhovoru se ptám mimo jiné, jaké to je objevit nejhlubší místo na Zemi (-2170m) nebo putovat pět dní stále směrem dolů.

hledamednosveta1

Kniha Hledáme dno světa

Váš tým dosáhl světově rekordní hloubky v Abcházské jeskyni -2170m. Co to znamená mezi speleology a co to přineslo vám?

Ano, je to bezesporu další pól Země. Čtvrtý pól světa. Mezi speleology jde o nejhlubší místo, které se dá na světě dosáhnout, snad proto láká každoročně čím dál víc expedic, které se pokoušejí dosáhnout dna. Je však důležité podotknout, že v jeskyni nebylo doposud dosaženo dna! Poslední výzkumy ukázaly světu zatopenou sestupnou podzemní chodbu zvanou sifon 5 – Dva Kapitana. Nejzazší bod kam se člověk dostal tak leží 2191m hluboko. Další výzkumná expedice se připravuje na léto 2011. Mě osobně výpravy do kavkazských hlubin odkryly start do mnohem hlubších propastí než je právě zmíněná.

Vaše expediční týmy bývají mezinárodní. Je důvodem i náročnost na osobnosti? Být nejen ostříleným jeskyňářem, ale i lezcem se zkušenostmi s pohybem v extrémním horském prostředí?

Expedice a jakékoliv vážnější podniky musí stát vždy na pevném jádru, to Vám potvrdí každý, kdo nějakou expedici organizoval. V tomto případě by výzkum třeba vůbec nepokročil bez výtečných jeskynních potápěčů Yurije Bazilevského z Uralu a Olega Klimčuka z Kyjeva. Je třeba zmínit, že další postupy v nejnižším bodě jeskyně jsou ryze doménou speleo-potápěčských specialistů. Jsou to emocionálně a psychicky velmi vypjaté chvíle. Psychické vypjetí je tady zásadní veličinou. Ponory již více než 50m hluboké do míst, kde nikdo před Vámi nebyl, navíc více než dva kilometry hluboko pod zemí, za čtyřmi sifony a více než deset kilometrů vzdálené od vchodu do jeskyně, prověří psychiku i jinak zvlášť otrlých jedinců. Ano, jeskyňáři jsou veskrze kouzelnou symbiózou vrcholových sportovců, horolezců, dobrodruhů a vědců v jednom.

Hodně expedic jste dělali v zimě na horách, prodírali se metry sněhu a třeba i dlouho hledali samotný vchod do jeskyně. Proč tedy právě v zimě?

hledamednosveta2

Náhled do knihy Hledáme dno světa

V mnoha případech jsou zimní expedice klíčové. Je to hlavně z důvodu ideálních podmínek v jeskyni, nehrozí přívaly vod z letních bouřek příkladně. V zimě nahoře mrzne a hory jsou pokryté metry sněhu. V jeskyni je tak sucho, mnohdy se doslova práší, jeskyně je vymrzlá a tak trochu zakonzervovaná v jiném světě než ten, který je právě na povrchu. Snad proto se většina vážných expedic připravuje na zimní období. Výstup, doprava a veškerá logistika na povrchu je tak mnohdy mnohem náročnější než samotný sestup a působení v jeskyni. Kupříkladu několik zimních expedic do Voronji na Kavkazu přineslo paradoxně zkušenost, že konkrétně v tomto případě je lépe organizovat klíčové expedice v létě, poněvadž se již mnohokrát stalo, že v zimě je jeskyně zaplavena mnohdy až několik desítek metrů nad dno. Naposledy to bylo tuším kolem +150m nad úroveň dna jeskyně!!!

Kde a jak jste s jeskyňařinou začínal?

Asi jako většina místních kluků. Doma v Moravském krasu asi jako 5letý capart. :-)

Co byste doporučil klukovi, kterého lákají jeskyně, řekne si "chci se stát jeskyňářem", ale neví ve svém okolí o nikom se stejným zájmem?

Nejlépe zprvu vyhledat některý z mnoha speleologických klubů poblíž místa bydliště, které jsou sdružené pod Českou speleologickou společností. Vyhledat a přidat se. Pak už je to jen o chtění, o chtění a zase o chtění.

Jaké máte pocity, když se nacházíte dva kilometry pod zemí po pěti dnech stálého slaňování?

hledamednosveta3

Normální :-), akorát když jsem ležel na zádech a snažil se vybavit si cestu ven, určité úseky jsem si vůbec nevybavoval. Je to přece jen hluboko a daleko :-) Jeskyně není nikterak zvlášť obtížná. Jedinec v ní neudělá nic, úspěch je doménou velmi dobře sehraného týmu mnoha jedinců. Dnes se nehraje na to, kdo sestoupí zase na dno, je to především o dalším postupu do neznáma, což vyžaduje strašně moc času, strašně moc peněz, obrovskou vůli a strašně velkou výdrž to nevzdat. O tom je přece ale každá cesta k vysněnému cíli. Kdo ví, o čem tady píšu, dá mi zajisté za pravdu.

Jak si speleologové chrání fotoaparáty před vlhkostí?

To je otázka spíše na fotografy, což já vůbec nejsem. V zásadě však malé akční „kejsy“, které vydrží hrubé zacházení, jsou vodotěsné, malé, akční, dostanete je přes úzká a třeba i zatopená místa. Podzemní fotografie to je vůbec další námět na rozhovor. A víte vy vůbec, že máme jedny z nejlepších jeskynních fotografů na světě? Třeba jeskynní potápěč Radek Husák anebo Marek Audy objevitel doposud tajemných jeskyní na venezuelských stolových horách.

V knize je spousta krásných fotek z jeskyní. Řekněte pár slov o jejich autorech a schopnostech – fotit v extrémních podmínkách je určitě umění.

Autoři Peter Medzihradský, Jirka Kyselák a Denis Provalov jsou ostřílení jeskyňářští harcovníci, kteří mají něco za sebou a když chytnou foťák, pak je většinou na co se těšit. Takový člověk v týmu je zárukou dobře odvedené práce. Nemusíte jim nic říkat, oni sami vědí co mají nejlépe dělat a o tom to je. Takovými lidmi se obklopit je povětšinou záruka úspěchu.

Knihu Hledáme dno světa můžete zakoupit v našem eshopu.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.