outdooring.cz / Outdoor články / Hardangervidda aneb týdenní přechod norskou přírodou

Doporučujeme:

Hardangervidda aneb týdenní přechod norskou přírodou

Náhorní plošina Hardangervidda, rozkládající se na jihu Norska, je nejrozlehlejší náhorní plošinou Evropy a se svojí velikostí 3422 km2 zároveň největším národním parkem Norska. Ke spatření tu je kromě nespoutané přírody, nejrůznějších rašeliništ, jezírek, vodopádů a potůčků, také jedno z největších evropských, nebo dokonce podle některýchých odhadů i světových, stád divokých sobů, čítajících více než 10 000 jedinců. Krajina Hardangerviddy nabízí spíš nižší kopce, ač na severozápadě jsou vršky vyšší než na jihovýchodě.

hardanger2

Návštěva Hardangerviddy pro mě byla neuvěřitelným zážitkem. Vše začalo v Kinsarviku, malebném přístavním městečku, které leží přímo na břehu Hardangerfjordu a ve kterém najdeme jeden z nejstarších kostelů Norska. Jelikož vycházíme až v pozdním odpoledni a na zádech každý neseme zhruba 25 kg jídla a vybavení, výstup od úpatí fjordu až na planinu (převýšení cca 1000 m) musíme rozdělit do dvou dnů. Cestou k první chatě Stavali se nám skýtá kromě vodní elektrárny a úchvatného vodopádu také výhled na již zmíněný Hardangerfjord. Celou cestu až k chatě Stavali potkáváme celkem dost lidí, jelikož cesta Kinsarvik – Stavali je oblíbenou turistickou trasou.

Během našeho pobytu v Norsku jsme se rozhodli nocovat ve stanu, proto si kousek za chatou stavíme stan. Jelikož je v Norsku stanování dovoleno všude v minimální vzdálenosti 300 m od nejbližšího stavení, a to včetně národních parků, není s tím žádný problém. Spíme na malebném místě přímo nad romantickým, mlhou zakrytým jezerem Lonavatnet. Další den pokračujeme dál, procházíme na mapě značenou vesnicí Rekadalselvi, která se skládá jen asi ze tří stavení postavených mezi několika kopci, zhruba dva dny chůze od civilizace. Za každým kopečkem se nám krajina mění před očima a my spatříme zase úplně nové přírodní útvary, které nás nepřestávají okouzlovat. Hardangervidda je plná nejrůznějších jezer, jezírek a potůčků, a to kvůli těžko propustnému povrchu a velkému množství srážek. Jelikož nejsou navíc hardangerviddské kopce nijak vysoké a zdejší vegetační kryt je tvořen jen trávou, mechem a lišejníky,vidíme daleko kolem sebe, jak tu zdejší jezírka a potůčky vytvářejí nejrůznější obrazce. Několikrát narazíme na kusy ledovců, které se nedají odnikud obejít.

hardanger3

Ač nám počasí doposud přeje a my postavíme stan kousek od břehu dalšího malebného jezera, ráno zjistíme, že nám kromě promočené stanové podlážky vítr ohnul celý stan, který kvůli hustému dešti následně celý nasákl vodou – a to i včetně spacáků a nás samotných. I tak nám ale nezbývá nic jiného než vyrazit dál. Dojdeme sice k chatě Torehytten, která je kousek od místa našeho noclehu, nemůžeme se zde zdržovat, musíme jít dál v dešti, abychom celou trasu ušli včas. Díky mohutnému dešti se všechny zdejší potůčky a říčky rozvodní, my jich proto musíme několik přebrodit. Jelikož máme vše skrz naskrz promočené, nepociťujeme žádný rozdíl, když říčky procházíme rovnou v pohorkách. Krajina se nám cestou změní před očima ze zelených bujných kopců na opuštěnou, kamennou pustinu. Snažíme se dojít až k další chatě, Tyssevassbu. Na té přenocujeme a usušíme si všechny věci.

Dřevem obložená chata poskytuje lůžka ve dvou pokojích, jeden z nichž sdílíme s dalšími turisty. Zjišťujeme, že jsme vlastně stan vůbec brát nemuseli. Místní samoobslužné chaty jsou spravované norským svazem turistů DNT, a ač jsou normálně dost drahé (cca 300 NOK, tedy zhruba 900 Kc), my, studenti, si můžeme koupit roční členství za 295 NOK a mít tak ubytování ve všech horských chatách po celém Norsku za poloviční cenu. Dá se tu také koupit jídlo. Chaty jsou od sebe vzdálené vždy zhruba den cesty, takže pokud netoužíte po stanovém dobrodružství a můžete si spaní v chatách dovolit, rozhodně se vyplatí jich využít.

hardanger5

Ráno už nám zase svítí sluníčko, a tak pokračujeme v naší cestě. K večeru dorazíme k chatě Reinaskorsbu, která se nachází kousek od skalního převisu Trolltunga. Ten trčí ve výšce asi 300 m nad jezerem vodorovně ven ze skály. Jak další den zjistíme, Trolltunga je oblíbený turistický cíl, jelikož není daleko od horní stanice lanovky z Tyssedalu. Jsme proto dost rádi, že ke kameni příjdeme až večer, když už se to tam nehemží lidmi jak na Václavském náměstí, a můžeme si tak pořídit jedinečné fotografie a v klidu se pokochat zdejším výhledem.

Další den je po cestě nálada smutná. Nějak jsme si na tu opuštěnou krajinu zvykli, že se nám ani nechce zpátky, a davy lidí najednou narušují naši samotu, pohodu a klid. Poctivě dojdeme až do Tyssedalu, který leží 6 km od města Odda. To má být sice podle průvodce Lonely Planet kvůli svému průmyslovému charakteru nejošklivějším městem Norska, nás ovšem staré průmyslové budovy a továrny postavené na břehu Hardangerfjordu spíš okouzlí. Západ slunce, šedé město a smutná atmosféra přesně vystihují naše pocity, když opouštíme kraj drsné, ale i tak nádherné Hardangerviddy.

Ať už pojedete do Norska za rybařením, za okružní plavbou zdejšími fjordy nebo do muzeí v Oslu, udělejte si alespoň jednodenní výlet do této okouzlující krajiny.

hardanger8

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.