outdooring.cz / Outdoor články / Slavkovský les

Doporučujeme:

Slavkovský les

Chráněná krajiná oblast Slavkovský les má rozlohu 610 km2 a leží mezi lázeňskými městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

slavkovsky-les1

Svatošské skály tvoří na Ohři velmi romantické zákoutí.

Nejvyšším vrcholem je Lesný (983 m n/m), nejnižším bodem je řeka Ohře u Karlových Varů (374 m n/m). Většina oblasti je hustě zalesněna a velmi významnnou součástí, charakteristickou právě pro tuto CHKO, jsou rozsáhlá rašeliniště, která mají obrovský význam zejména pro minerální prameny vyvěrající v okolí západočeských lázní. Rostou zde mnohé vzácné a chráněné rostliny, např. arnika horská, která je ve znaku CHKO, nebo rožec kuřičkolistý, jenž je dokonce endemitem. Bydlí tu také mnoho druhů zvěře, z nichž zejména divočáky tady můžete potkat opravdu kdykoliv a kdekoliv. Turistickým cestám dávají tato milá stvoření svým rytím opravdu slušně zabrat. Dále zde žijí skorec vodní, ořešník kropenatý, výr velký, sýc rousný, kulíšek nejmenší.

slavkovsky-les2

Arnika horská je i ve znaku CHKO.

Původní název oblasti byl "Císařský les" (Kaiserwald) a byl jím nazván po šmalkaldské válce (1546-1547), do níž se zapletl i majitel Krásna a Slavkova Kašpar Pluh. Právě Pluhům bylo území zkonfiskováno ve prospěch českého krále a císaře Ferdinanda I. a byla mu udělena významná privilegia. Některé prameny ovšem uvádějí, že název Kaiserwald pochází z období vlády Karla IV, který zde po útěku bratří Engelharda a Albrechta z Kynžvartu nechal rozrušit jejich hrad a zakázal zde stavět. Pozemky tehdy propadly císaři.

Název Slavkovský les je historicky mnohem mladší. Pochází z období po II. světové válce. Oblast je typickým případem toho, jak se historické a politické události zapisují do rázu krajiny. V případě Slavkovského lesa to byl především poválečný odsun Němců, který měl za následek vylidnění oblasti a následná vláda KSČ, která poskytla prázdné vesnice, jako terče vojákům, kteří se tady ve svém vojenském prostoru podepsali opravdu důkladně. Podobně to ostatně udělali také v jiných oblastech, které "spravovali". O zřízení vojenského výcvikového prostoru Prameny začala armáda uvažovat ihned po válce a na jaře 1946 schválila tento záměr vláda. Tím vznikla paradoxní situace, když museli do "odsunu" z oblasti, spolu s německým obyvatelstvem, také noví osídlenci. Vojenský újezd však vojáci, i přes jeho výhodnou strategickou pozici na západní hranici, udrželi pouze do roku 1954, kdy museli území podstoupit důležitější těžbě uranu.

Díky své vylidněnosti a s tím souvisejícím výskytem velkého množství zvěře, je Slavkovský les oblíben již několikátou politickou garniturou ke střílení trofejí. Na svůj pobyt v oblasti však nemá dobré vzpomínky například maršál Koněv, o němž se vypráví tato historka. Během pobytu v Karlových Varech v roce 1946 navštívil v doprovodu generála Svobody Kladskou. Nejprve tu marně lovil v rybníku a nechytil ani jediného kapra. Při střelbě na jelena se mu zasekl náboj v nové opakovačce s dalekohledem, jež byla darem ze Zbrojovky, a tak skončil opět bez úlovku. V závěru svého pobytu ho postihly žaludeční potíže. Muselo se rychle jet pro atropin do lékárny v Mariánských Lázních. Recept, psaný azbukou, však lékárnice špatně pochopila, a tak dovezl řidič nebohému maršálovi kapky do očí. Rozlícený vojevůdce hodil lék do krbu a okamžitě odjel zpátky do Karlových Varů.

Křížky - 817 m n/m
slavkovsky-les3

Dřevěná zvonice z Údolí z roku 1783 s původním zvonem.

Ochrana nad Křížky (nazývanými též Tři kříže) byla vyhlášena v roce 1962. Celá oblast je součástí hadcového území, největšího v Čechách, do kterého patří i další NPP Slavkovského lesa: Pluhův bor, Dominova skalka a Vlček. Národními přírodními parky byly vyhlášeny zejména kvůli výskytu ojedinělých druhů rostlin. Hojně je zde zastoupen Vřesovec pleťový, Vřes obecný a Zimostrázek nízký. Z lučních druhů je přimíšen Vemeník dvoulistý, Prha horská a Vratička měsíční, z lesních druhů vázaných na serpentinit zde roste Hvozdík lesní. Zvláštností je zakrslá forma Jalovce obecného a typické druhy kapradin - Sleziník hadcový a Sleziník nepravý, které rostou ve štěrbinách a na úpatí skalek. Vyskytuje se zde i kriticky ohrožený Svízel sudetský a zejména nejznámější endemit Rožec kuřičkolistý.

Na vzniku této unikátní lokality se svým dlouhodobým působením podílel i člověk. Svůj významný podíl na výskytu tohoto společenství rostlin měla totiž krom jiného i extenzivní pastva, která byla v těchto místech odedávna hlavním zdrojem obživy lidí. V dnešní době se snaží správa CHKO tuto činnost obnovit a proto můžete na Křížcích často spatřit stádo pasoucích se koz. V roce 1979 byla na Křížcích vybudována naučná stezka, o jejíž existenci se mezi botaniky stále vede spor. V rámci výzkumu a snad i možnosti snížení devastace byla proto tato naučná stezka uzavřena. Na celé území je vstup zakázán a porušení tohoto zákazu je pokutováno 50 000 Kč. Je to velká škoda, protože nahoře je parádní výhled. Vrchol je osazen výhledovou růžicí z leštěného hadce, na které je zobrazen směr a vzdálenost od okolních kopců. V 80. letech zde byla i vrcholová kniha a stálá služba z řad ochranářů na požádání podávala podrobnější výklad o celé lokalitě.

Tři kříže impozantně se tyčící do kraje zde byly vztyčeny v roce 1859, jako díkuvzdání za vyléčení nemocných bratrů.

Vzhledem k poloze a strategičnosti tohoto výrazného vrcholu nemohly Křížky (Dreikreuzen), v překotné poválečné době uniknout ani pozornosti Ministerstva národní obrany, pod jehož správu oblast, začleněná do VVT (Vojenský výcvikový tábor) Kynžvart, patřila. Existuje archivní dokument z roku 1947, ve kterém se řeší umístění otočné dělostřelecké věže RO 4 právě zde. Spolu s dalšími věžemi RO 1 na vrchu Kozák (747 m n/m), RO 2 na Paseckém vrchu (743 m n¨m) a RO 3 na vrchu Letná (600 m n/m) měly vytvořit obranný prostor, zamezující přístup vojsk ze západu. Tyto plány naštěstí nestihly vojáci realizovat, a tak se můžeme potěšit pohledem na kus krásné a ojedinělé přírody.

slavkovsky-les4

Lyšaj kyprejový pod Lesným.

Krásenská rozhledna - 777 m n/m

Krásenská rozhledna je jedna z nejpodivuhodnějších rozhleden v zemi. Rozhodně stojí za vidění! Věž je zajímavá spirálovitým schodištěm, které neobvykle vede po vnějším obvodu pětadvacetimetrové věže. Stavbu rozhledny podnítila ve třicátých letech hospodářská krize. Občané Krásna se chtěli ubránit nezaměstnanosti, a tak se rozhodli postavit rozhlednu na vrcholu kamenitého svahu ve výšce 777 metrů nad mořem. Stavba měla pozvednout cizinecký ruch, v blízkosti lázeňských měst Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Proto organizaci akce vedla Komise cizineckého ruchu pod vedením Alfreda Rupperta. Podobu vyhlídkové věže navrhli místní obyvatelé - sochař Willy Russ a architekt Fritz Hoffmann. Zajištění nutných finančních prostředků se věnovali všichni obyvatelé a spolky města. Roku 1933 začala stavba. Jako stavební materiál použili lidé kameny z okolních svahů a věž budovali s pomocí nejprimitivnějších pomůcek, aby co nejvíce ušetřili. Přesto už v říjnu téhož roku museli dělníci práce přerušit - chyběly peníze. V červnu čtyřiatřicátého roku se na Krásenský vrch vrátil stavební ruch, věž byla hotova ještě na podzim a na počátku léta následujícího roku se rozhledna dočkala slavnostního otevření. Již po druhé světové válce ale začala stavba chátrat. Prvních oprav se dočkala až v osmdesátém roce. Dokonce se ztratil její zápis z pozemkových knih. Začátkem devadesátých let již bylo zcela zřejmé, že je nezbytné uskutečnit generální opravu. Ta následovala v šestadevadesátém roce. V červenci 1997 navštívili opravenou vyhlídkovou věž, která společně s protékající Dlouhou stokou tvoří dominantní bod Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, první turisté. K věži, na jejíž vrchol vede stodvacet schodů, se nejlépe dostanete buďto z Krásna, po žlutě značené turistické cestě, nebo od hřbitova, podél Dlouhé stoky. Z vyhlídkové věže jsou vidět kopce

slavkovsky-les5

Krásenská rozhledna.

Krušných hor, Doupovské vrchy, Tepelská vrchovina či nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa. Vrchol je osazen vkusnými porcelánovými směrníky, které usnadňují orientaci. Pod rozhlednou je pěkné posezení, dají se zde opéct buřty a také se tady občas odehrávají různé akce. Na podzim roku 2001 tady režisér Troška točil scény z filmu Andělská tvář, kde si rozhledna zahrála vězení.

Řeka Teplá

Řeka Teplá pramení v rašeliništních loukách na severním svahu Podhorního vrchu, v nadmořské výšce 784 metrů a brzy vtéká do devadesátihektarové přehradní nádrže Podhora, která byla vybudována v roce 1956. Po pár kilometrech se ovšem vlévá do vodního díla mnohem staršího, a to do průtočného, třicetihektarového rybníka Betlém, který byl vybudován tepelskými řeholníky již koncem 15. století. Právě klášteru premonstrátů, založenému blahoslaveným Hroznatou a následně i městečku poblíž, dala Teplá jméno. Její název pochází už od starých Slovanů, kteří ji tak pojmenovali, protože ani v dobách nejtužších mrazů, vyhřívaná termálními prameny, nezamrzala. Název se uchoval i v pozdější poněmčené podobě Tepl, jak si můžeme ověřit i na mapě z roku 1856.

Pod městečkem Teplá se řeka prudce odklání od svého východního směru, opouští náhorní plošinu a začíná prudce klesat. Pod Poutnovem začíná romantické kaňonovité údolí, které je nejdivočejší pod soutokem s Mnichovským potokem. Odtud je řeka, při dostatečném množství vody, splavná na kajaku. Dále Teplá lemuje trať a místy i silnici, na své další pouti k impozantnímu městečku Bečov. Tady obteče skálu s majestátním hradem a zámkem a míří údolím k další překážce, vystavěné lidskou rukou, tentokrát už v roce 1934 - čtyřicet metrů vysoké hrázi přehrady Březová. Při upouštění přehrady, se koryto mění v burácející divokou vodu, na které se každý rok jezdí vodácké závody zdatnosti a v roce 2001 se tady jel i závod Světového poháru až do centra Karlových Varů. Tady, tato krásná říčka, svojí 64 kilometrů dlouhou pouť končí v řečišti své mohutnější sestry Ohře.

Řeka Ohře
slavkovsky-les6

Židovský hřbitov v zaniklé obci Krásná Lípa...

Ohře pramení mimo území Čech, ve Fichtelgebirgu v Německu a nejprve protéká severovýchodní oblastí spolkové země Bavorsko, pod jménem Eger. Jako Ohře se objevuje až na českém území, kde pod chebským hradem tvoří ohyb, staročesky heb, odkud také pochází název města. Německý název Eger, dala městu přímo řeka. Další, tentokrát ostřejší ohyb, tvoří řeka pod loketským hradem a odtud si můžeme vysvětlit německé pojmenování Elbogen, zatímco české jméno - Loket, připomíná podobu ohybu řeky s částí paže - loktem. Po opuštění Lokte, pokračuje severovýchodním směrem pod krušnohorským zlomem a u Litoměřic vtéká do Labe.

Jméno Ohře je jedním ze zeměpisných názvů, jež dokládají keltská sídla v našem kraji (1 - 4. století našeho letopočtu). Po Keltech přišli do Čech germánští Markomané (do 5. století n. l.) a od 6. století byl kraj od Chebska na východ osídlen slovanskými kmeny. Německé obyvatelstvo sem pronikalo kolonizací od 13. století. Až do roku 1945 se Ohře ubírala až do Postoloprt krajem osídleným většinou německým obyvatelstvem.

Další informace a fotky najdete na: Sweb.cz/SlavkovskyLes

Text: Daniel Šťastný
Foto: Daniel Šťastný 6x a Pavel Macák 1x

slavkovsky-les7

Dřevěný křížek a řeka Ohře pod ním.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.