outdooring.cz / Outdoor články / Rozhovor o České společnosti ornitologické

Rozhovor o České společnosti ornitologické

Rozhovor o České společnosti ornitologické s tajemníkem Mgr. Lukášem Viktorou se týkal nejen společnosti, ale i pozorování ptáků v přírodě, rad mladým adeptům ornitologie a vzácných druhů ptáků v České republice.

ornitologie-ptaci

Jaké je poslání a činnost ČSO?

Řečeno stručně – výzkum a ochrana ptáků a jejich prostředí. Za tímto strohým konstatováním se skrývá osmdesátiletá historie letos jubilující České společnosti ornitologické, protkaná desítkami projektů a stovkami akcí pro veřejnost, organizovanými na čistě dobrovolné bázi, byť s vysokou profesionální úrovní.

Česká společnost ornitologická je národním partnerem světového sdružení BirdLife International a to má své krédo vyjádřeno ještě stručněji: „Společně pro ptáky i lidi“ (Together for birds and people).

Mezi nejznámější akce pro veřejnost po léta patří „Pták roku“, jarní „Vítání ptačího zpěvu“ a nebo podzimní „Festival ptactva“.

Dá se říci, kdo jsou vaši členové?

Jednou větou jen stěží. Jsme společností, otevřenou zájemcům „od devíti do devadesáti let“, díky rodinnému členství to mohou být i nemluvňata, na druhé straně několik členů již výrazně přesáhlo devadesátku. Jsou mezi námi univerzitní profesoři i jejich studenti, manažeři, lékaři, zemědělci, máme své členy i v zahraničí.

Přijímáte nové členy? Jsou nějaké podmínky a co členství zájemci přinese?

Samozřejmě přijímáme, protože jedině silná členská základna a vysoký společenský kredit nám umožní prosadit ochranu ptáků a jejich prostředí s dostatečnou razancí. Podmínky pro členství jsou velmi jednoduché – stačí správně vyplnit přihlášku, staženou třebas z našich webových stránek www.cso.cz a uhradit členské příspěvky.

Jsme otevřenou společností, sdružující všechny příznivce ptactva. Úplné laiky, kterým stačí procházka městským parkem, stejně jako špičkové profesionály, řešící výzkumné úkoly na mezinárodní úrovni.

Všichni členové jsou pravidelně informováni o dění ve společnosti formou periodik. Například v letošním roce jsme začali vydávat časopis „Ptačí svět“ v atraktivním barevném provedení na křídovém papíře. Mohou využít bohaté fondy naší knihovny, účastnit se nejrůznějších akcí, nebo se zapojit do ochranářských a výzkumných projektů.

Co byste doporučil začínajícímu ornitologovi amatérovi (třeba i desetiletému klukovi) – kam se vydat a co pozorovat?

Pro začátek bych doporučil nejbližší okolí jeho bydliště – zahradu, park, okolí řeky, rybníka nebo les. Ze všeho nejdříve by se ale měl poučit o tom, jak ptáky pozorovat a neublížit jim, byť třeba pouhou svojí přítomností. Hlavně v době hnízdění je mnoho druhů ptáků, nejenom těch vzácných, citlivých na rušení. Často pak i dobře míněná snaha pouze pozorovat může ptákům vážně ublížit…

Měl by si také samozřejmě pořídit nějakého terénního průvodce s barevnými ilustracemi ptáků a dalekohled s alespoň sedminásobným přiblížením.

Která období v roce jsou vhodná pro pozorování jednotlivých druhů ptáků?

Ptáky lze pozorovat po celý rok, přibližně polovina našich druhů na zimu odlétá, jiní ptáci k nám přilétají zimovat, nebo přes naši zemi jenom přeletují při pravidelných migracích. Všichni milovníci ptáků se těší pochopitelně na jarní přílet ptáků, atraktivní je i doba podzimního tahu. Ale i taková zimní procházka kolem řeky může přinést řadu příjemných překvapení a mnoho vzácných hostů ze severu bylo touto dobou pozorováno na polích a rumištích.

Jsou v krajině oblasti, ve kterých se zpěvní ptáci zdržují nejčastěji?

Jsou místa, kde je ptáků výrazně více než jinde. Je to hlavně tam, kde ptáci nacházejí dostatek potravy, úkrytů nebo příležitostí ke hnízdění, obvykle lesy s bohatou skladbou dřevin (ne monokultury), nebo blízkost vodních ploch se břehy, zarostlými rákosem, orobincem a keři, obklopené loukami. Naproti tomu procházka po nedozírném lánu kukuřice Vám asi mnoho příležitostí k pozorování ptáků neposkytne.

Jaký atlas ptáků je u nás mezi ornitology nevíce ceněn?

Pokud je řeč o atlasech, zabývajících se evropskými ptáky, existuje jich celá řada – hnízdního a zimního rozšíření na mezinárodní, národní, regionální i městské úrovni.

Vy se ale asi ptáte na terénní průvodce, podle kterých lze při procházce přírodou ptáky určovat. Je to ten, který Vás nezklame ani obsahem textů a citované literatury, ani kvalitou svých ilustrací a mapových příloh, případně fotografií. Nerad bych na tomto místě dělal reklamu nakladatelům, navíc každý má svou vlastní představu o „ideální“ literatuře. V poslední době jich vyšlo několik, každý má svou přednost i nějaký ten nedostatek. Kvalitní fotografie jsou např. v průvodci „Ptáci Evropy“ od Roba Huma, výborné ilustrace má „Praktická určovací příručka: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu“ Larse Svenssona.

Nedávno jste také informovali o trávení orlů mořských. Co si myslíte o lidech, kteří to dělají, a jejich motivech?

Máme zato, že to nejsou lidé, kteří by chtěli cíleně trávit orly mořské, i když ani takovou motivaci nelze vyloučit. Otrávené návnady jsou primárně určeny tzv. škodné – hlavně liškám a kunám, případně jiným druhům dravých ptáků. Nešťastná je právě jejich široká účinnost. Je známo mnoho případů otrav nejenom dravých ptáků, ale i vran, krkavců, strak, sojek a dokonce kosů, na otrávené návnady doplatilo mnoho psů.

A traviči ? Těmi mohou být stejně dobře zoufalí chovatelé domácích zvířat jako myslivci, rybáři, nebo i třebas duševně nemocní lidé. V každém případě se jedná o činnost protizákonnou, nebezpečnou a vysoce neetickou.

Právě proto jsme vypsali peněžitou odměnu, která bude vyplacena tomu, kdo svou svědeckou výpovědí napomůže k dopadení a odsouzení traviče.

Jak hodnotíte současný stav ptactva oproti stavu řekněme před 40 lety?

Vliv naší civilizace je jednoznačně negativní, přestože u některých druhů jsme zaznamenali zlepšení. Nejhůře dopadají ptáci, žijící v otevřené krajině. Ta je u nás tvořena převážně zemědělskými kulturami. Velkoplošné hospodaření v minulosti, zavádění intenzifikačních metod hospodaření v současnosti je nad možnosti těchto ptáků přizpůsobit se, takže z krajiny mizí. Tak u nás v minulých desetiletích vyhynul například drop, dytík nebo mandelík, výrazně ubylo čejek a dalších bahňáků.

Intenzívní rybniční hospodaření se dramaticky promítá do stavů vodních ptáků, především kachen, ale třeba i obyčejných racků. Ve městech ubývá vrabců. Druhy citlivé na vyrušování, jako např. tetřevi a tetřívci, zase trpí nadměrným turistickým ruchem.

Zkrátka – kam oko pohlédne, všude je co napravovat, zlepšovat. I proto považujeme činnost podobně zaměřených nevládních organizací se nesmírně důležitou a potřebnou.

Kteří nejvzácnější ptáci se v České republice vyskytují?

To je velmi těžká otázka, na kterou nelze jednoznačně a hlavně uspokojivě odpovědět. Je mnoho druhů, které u nás hnízdí v několika, nebo jen v jediném páru, jako např. kulík hnědý nebo výreček malý.

Potom jsou druhy, které k nám, nebo dokonce na evropský kontinent, zavede náhoda – např. extrémní vývoj počasí - a pak se tu dlouhé roky neobjeví.

Často uletí ptáci, chovaní v zajetí (nebo je chovatelé záměrně vypustí!), kteří v příhodných podmínkách mohou i zahnízdit a dokonce vytvářet životaschopné populace. Takové však mezi „vzácné“ zařadit při nejlepší vůli nemůžeme. V Portugalsku a Španělsku například žijí některé druhy afrických pěvců, jako snovači nebo astrildi a ve městech západní Evropy se dnes prohánějí hejnka papoušků alexandrů malých. A třeba v Praze se už měsíc zdržuje jedna labuť černá, která je domovem v Austrálii…

Schopnost letu odstraňuje bariéry a ptáci bez problému překonávají tisíce kilometrů. Tak se tu mohou objevit prakticky odkudkoli, ze všech světových stran.

Jak myslíte, že o nás lidech ptáci uvažují, když se tak vznáší vysoko nad námi?

Že bychom se konečně mohli začít zabývat věcmi, které jsou z pohledu udržitelnosti života na Zemi podstatné a že bychom tak měli udělat dřív, než bude pozdě. Neztrácet čas malichernostmi a podružnostmi !

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.