outdooring.cz / Outdoor články / Řeka Soča

Doporučujeme:

Řeka Soča

Řízením osudu jsme se ocitli v kempu v Bovci (slabší povahy spaly v hotelu poblíž) a shodou okolností jsme sebou měli vodácké vybavení a taky kola. Nechápu jak nás napadlo, že se projedem na kolech po břehu Soči a druhý den to vezmem mezi břehy v těch divných gumových věcech.

reka-soca1

Projížďka vyšla skvěle. Jeli jsme po proudu po levém břehu řeky moc pěkným terénem. Trošku asfaltu, spousta šotoliny a taky pár pěkných stoupání a klesání po kamenech. Ale hlavně jsme chtěli vidět, co nás čeká druhý den. S otevřenými "ústy" jsme sledovali tu krásu mezi břehy a sliny nám kapaly na řídítka. A taky jsme chtěli najít místo, kde je údajný nový sifon. Měl být u konce předpokládané trasy. Nic jsme nenašli, tak jsme trasu trošku zkrátili. Měli jsme jenom kajak a pálavu a bylo nás šest. Rozdělili jsme se tedy na dvě skupiny. Já jsem byl v té první, tak vám něco o té naší plavbě napíšu.

Gusta nás dopravil co nejblíž k řece, ale stejně jsme museli ještě kus pěšky navlečeni v neoprénech. Nalodili jsme se za dohledu několika krajánků, co posedávali na břehu. Laďa hopnul do kajaku, já jsem dostal přidělenou pálavu i s háčkem Jirkou. Bylo znát, že spolu jedeme poprvé. Nebyli jsme sehraní a tak jsme trefili hned první šutr, co se nabízel. Měl jsem strach, že krajánkům předvedem koupání, ale nebylo to nic hrozného. Šutr byl hlouběji, než to vypadalo, tak jsme ho jenom pohladili dnem naší napříč proudem plující lodi.

reka-soca2

Tak jsme vyrazili do jemného mlžného oparu nad hladinou. Vypadalo to hrozně romanticky. Holky, nevíte o co jste prišly. Vody bylo na Soču málo, ale na naše poměry víc než dost a slušně to houpalo. Plavba probíhala v poklidu, nikdo nepřekážel, žádné fronty u jezů. Koryto plné bílých kamenů vyvolávalo představy běsnícího živlu při plném stavu. Ale v době naší návštěvy plný stav nebyl ani zdaleka a tak se řeka místy rozdělovala na menší toky, abychom to měli zajímavější při výběru lepší cesty. Vedeni Laďovými pokyny "jeďte tam, kde je voda modřejší" jsme nenarazili na problém. Až jsme se dostali k místu, kde se naše názory na význam slova "modřejší" rozcházely. Laďa zřejmě razí teorii, že modrý znamená v pravo, jel kam ho jeho politické smýšlení táhlo, zatímco my jsme se vydali doleva. Odměnou nám byla plavba asi 100m dlouhým "kanálem" s břehy vzdálenými od sebe asi na délku pálavy, hustě lemovanými stromy a křovím, což vytvořilo nazelenalé šero... no prostě nádhera. Pro zpestření jsme se museli vyhnout padlému kmeni.

Na soutoku obou ramen jsme čekali na Laďu a ukládali jsme si zážitky do paměti na dobu, kdy nám vypnou proud. Laďa dorazil po pár minutách. Rád bych napsal vestu ruce i kajak od písku a v zubech větvičky, ale asi se toho včas zbavil a informoval nás, že to bylo v pohodě. Ale jeho chvíle přišla v peřeji o kus dál. Najel kajakem na kámen typu "převracímkajaky" a jakmile zjistil, že jsme na blízku, zapomenul na starosti o světské statky, opustil loď i pádlo a se slovy chyťte mi kajak si "zachraňoval holý život" na kamenitém břehu. Jak se blížil konec splavného úseku, přibývalo obtížnějších míst a okamžiků, při nichž by případným fanynkám na břehu tuhla krev, jako třeba to místo, kde jsme slušnou rychlostí mířili přímo na skálu typu "jakmětrefíštakplaveš". Jirka vypadal, že se cítí naprosto bezpečně a bezvýhradně mi věří a pádloval si vlastním tempem, jako by se ho to netýkalo. Naprosto ho nezajímala blížící se skála, takže jsem do svých povzbuzujících výkřiků "pádluj!" vložil tolik naléhavosti, kolik jsem byl schopen. Zabralo to, Jirka taky zabral a u skály jsme měli ještě rezervu. Ufff! A až uvidíte to místo, kde koryto přehradilo několik velkých kamenů a tu tišinu za nimi, budete se tam chtít okamžitě přestěhovat. Jo, a tam jsme taky poprvé viděli ryby, i přes to, že je voda tak čistá, že vypadá jak z reklamy na minerálku. Nakonec jsme přece jenom naše údy smočili, abychom oslavili úspěšnou plavbu, ale jestli si někdo myslí, že do té ledárny ještě někdy dobrovolně vlezu, tak je magor.

reka-soca3

Z místa přistání jsme se vyškrábali na parkoviště, nasáčkovali se Gustovi do auta a cestou do Bovce jsme mu barvitě popsali, co ho a jeho dva kumpány za chvíli čeká.

Poznámky, postřehy:

Bez přileb to fakt neriskujte a bez neoprénu to nejde.
Za splutí se platí, při čemž za kanoi mnohem víc než za kajak (asi pětinásobek).
Jste-li v kempu a nemáte-li si na co sednout, je opravdu dobré zeptat se správce, jestli nemá plastové židle a stoly. Tenhle měl obojí.
Dobrá postel v pokoji je samozřejmě lepší než karimatka ve stanu. Ale romantika je romantika.
Plynový vařič a kempingové nádobí se dá použít i hotelovém pokoji a do hotelové restaurace stačí jít na pivo.

Text: Jiří Jasoněk (Rambousek)
Foto: Jirka Štůsek (Jura) a Ladislav Stříteský (Shark)
Psáno pro vodácký web Vodak.zlin.cz

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.