outdooring.cz / Outdoor články / Podzimní les

Doporučujeme:

Podzimní les

Vyšel jsem si do lesa v nevlídném počasí. Jednak už mě dlouho chyběla jeho vůně a taky plískanicová nálada slibovala liduprázdné cesty. A opravdu, bylo chladno a ještě navíc pršelo; člověka jsem za celou dobu nepotkal.

podzimni-les

Zato jsem hned na okraji lesa natrefil na dvě srnky, které ani nevěřili vlastním očím, že člověk jde v tomhle nečase do jejich teritoria. Hleděly na mě nechápavě asi z deseti metrů a já se nehýbal. Stáli bysme tam asi dlouho, kdybych nezačal pomalu sahat po foťáku. To už se jim moc nelíbilo. Fotit si nás při jídle? A takhle bez zeptání? To ne. V křovinách zasvítili jejich bílé zadnice a vmžiku zmizely.

Procházel jsem různými částmi lesa a protože jsem si doma zapomněl brýle a viděl vše trošku rozmazaně, více než pozorovat očima jsem začal les poslouchat. A jelikož pršelo, dopadající kapičky mluvily svojí řečí. Uvědomil jsem si, jak asi vnímá les nevidomý člověk. Při chůzi jehličnatým lesem byl zvuk deště téměř neznatelný, jen jako slabounký šum. Jakmile jsem přešel do listnatého lesa, kapky na spadaném listí dělaly mnohem hlasitější zvuky. O tolik hlasitější, že mě to v prvím momentě úplně překvapilo, rozhlédl jsem se, co je to za zvuk a teprve v další vteřině mě to došlo, protože v té meditativní chůzi jsem byl trochu zasněný.

A co víc - sluchem se dal rozlišit přechod z habřin do bučin. Habrové listy jsou měkčí a tak i zvuk byl tišší, zato bukové listy jsou o něco pevnější a tak tam byl déšť slyšet nejvíc. Habrové lísky na zemi žloutly a bukové více hnědly. U rybníka byly na zemi osikové listy a ty byly úplně černé, jakoby jim bylo smutno, že už se nemůžou třepetat na stromě jako to dělaly celé léto.

V místech, kde v létě hvízdal ledňáček a švitořili mlynaříci dlouhoocasí se jenom ochraptěle ozval havran, přelétající nad krajinou. Zvednul jsem hlavu a vzpoměl si, jak tady kroužila volavka nebo čáp černý. Taky jsem tady u rybníka v létě viděl až neuvěřitelnou věc.

Nějaký pytlák tady asi chytal ryby (rybník je to chovný) a ryba se mu i s vlascem v hubě utrhla. Zalezla do rákosí a tam se zachytila vlascem za osamělý rákos. Pozoroval jsem jak sebou rákos vžycky zacuká a pak je chvíli klid. Už rybě asi docházely síly, když vidím slípku zelenonohou jak plave k tomu rákosu. K mému údivu začala lézt na už mírně nakloněný rákos jakoby věděla co se děje pod hladinou a chtěla rybu vysvobodit. Moc se jí to nedařilo a vždycky jen naskočila na šikmý rákos a zase spadla zpět. Nikdy jsem takto slípku neviděl naskakovat na rákos, takže jediné vysvětlení mám, že skutečně chtěla rybě pomoct, i když se mi to samému zdá neuvěřitelné. Rákos se jí do vody ale sklopit nepodařilo.

Druhý den jsem po chvíli pozorování uviděl po hladině plavat kousek rákosu sem a tam, občas se ponořil. Ryba se asi nakonec sama osvobodila a vytrhla s vlascem i rákos.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.