outdooring.cz / Outdoor články / Omrzliny a jak jim předcházet

Doporučujeme:

Omrzliny a jak jim předcházet

Tak k nám konečně přišla zima i se sněhem! Pro obyvatele severských zemí není nějakých -10°C nic moc. Zato u nás už tradičně, jakoby se vůbec nedalo předvídat, že počátkem roku může mrznout a dokonce i sněžit, přišla kalamita v podobě neprohrnutých silnic, zasypaných nádraží a nachlazených intimních partií slečen v bokovkách. Ale je zde také krásně zasněžená příroda vábící k toulání, sáňky i lyže.

omrzliny-a-jak-jim-predchazet

"Okolo mýho bivaku právě prošla tchýně, manželka i milenka a ani jedna mně nepoznala! Ale ještě mně hledají z berňáku..."

Jak se bránit omrzlinám, které ani u nás nejsou vzácností? Samozřejmě je jasné, že pořádný zimní tulák se do přírody nevydá s nahatými zády nebo v minisukni a silonových punčocháčích, jako slečna klopýtající přes pole od zapadlého autobusu domů. Patrně si také nevezme upnuté kozačky se štíhlou špičkou, ve kterých stísněné prsty rychle promrznou, ale vezme si pořádné boty s nepromokavou úpravou, dostatečně volné na to, aby se do nich vlezla i teplá ponožka. Klasikové asi zvolí prověřené kožené kanady nebo pionýrky řádně namazané modrou Indulonou nebo kosmetickou vazelínou, novátoři některý outdoorový hit (zpravidla bývá lehčí a lépe padne než kanady) i s neshrnovací ponožkou.

Ještě stále se někde traduje, že na tělo je do zimy dobré tričko + co nejtlustší svetr a bunda. Naopak - zvláště pokud pořádně fouká je důležité na sobě mít hned několik vrstev tenkého oblečení, protože více vrstev před chladem lépe izoluje. Vrstvy nemusí být nutně z moderních funkčních materiálů, ale takové outdoorové tílko úplně naspod pod bavlněným trikem je výhodné v tom, že odvádí přebytečný pot dál od těla, což opět slouží k pocitu většího komfortu.

Důležitá je i čepice - různé studie udávají, že právě v oblasti hlavy dochází k největším tepelným ztrátám, a to z cca 25-30%. A pokud je mráz opravdu velký, jsou samozřejmé i rukavice.

Přesto čas od času dochází k omrzlinám a není pravda, že je to jen tehdy, když je pod nulou. Nejcitlivějšími oblastmi jsou tváře, nos, uši, prsty rukou a nohou - čili tzv. periferní místa těla, která jsou nedostatečně chráněná před vnějším prostředím nebo v nich vázne prokrvení. Při velmi silném a studeném větru nebo nedostatku pohybu můžou omrzliny vzniknout i při pár stupních nad nulou. Jejich předstupeň, podchlazení, je častý třeba při sezení na lanovce, saních, nebo u malých dětí sedících v kočárku a vzniká v relativně krátké době, asi během 15 minut.

Kromě malých dětí jsou omrzlinami více ohroženy i jiné skupiny obyvatel: lidé s nedostatečným pitným režimem a výživou, staří a nemocní lidé, silní cukrovkáři, těhotné ženy a lidé se sníženou pohyblivostí po úrazech. Těm je v našich podmínkách doporučováno nechodit ven, pokud je pod -10°C, malým dětem dokonce tehdy, když je -5°C. (Jakpak to asi dělají v té Kanadě...?)

Vzniku omrzlin předchází palčivá bolest (pocit zimy úporně zalézající za prsty asi všichni známe) a zarudnutí postiženého místa. Poté nastávají omrzliny, které dělíme do tří stupňů. Při prvním, tom nejčastějším, je kůže bílá, chladná a necitlivá. Po zahřátí dochází k úplnému uzdravení místa, ale trvale se tam už může usadit zvýšená přecitlivělost k chladu. Druhý stupeň se projevuje puchýři a fialovým zbarvením kůže, přičemž puchýře se můžou objevit až za 1-3 dny a je to stále ještě vratné poškození. Třetí stupeň je již nevratným poškozením, ale ani druhému, ani třetímu stupni omrzlin, zrovna tak jako rozsáhlým omrzlinám prvního stupně se zde věnovat nebudeme - ty patří do rukou lékaře.

Drobné omrzliny prvního stupně a podchlazená místa nikdy netřeme sněhem a silou je netřeme vůbec ničím! Možná se smějete, ale při zimním bivaku na Vysočině jsem viděla omrzlé prsty, kterým bylo „pomoženo“ tím, že je ještě do krvava odřeli zledovatělým sněhem. To ne! Co nejrychleji se musí předejít dalšímu podchlazování těla - tj. dodat suché netěsnící oblečení či obuv, rukavice apod. Zapůjčit můžou i kamarádi. Dobré je zahřát místo teplým suchým obkladem (nahřátá šála), mírným sálavým teplem, obkladem sáčku s teplou vodou apod. Pokud nemáme k dispozici umělé teplo nebo rozdělaný oheň, můžeme přiložit teplé dlaně či jinou (nebo na jinou – fantazii se meze nekladou) teplou část těla a postižené místo můžeme dlaněmi či suchou měkkou tkaninou jemně masírovat. Co nejrychleji dopravíme člověka s omrzlinami do tepla, vhodné jsou teplé nápoje, u dopělých s kapkou alkoholu. Špatné prý není pozření půlky Acylpirinu, protože ten rozšiřuje cévy a mírně zvyšuje vnitřní teplotu – nekombinujme ho ovšem s alkoholem a lidé s citlivým žaludkem by Acylpirin neměli vůbec. Pokud najdete velmi podchlazeného člověka, nikdy ho nezahřívejte naráz a šokem (třeba horká koupel!), zdravější je zahřívat postupně, třeba u radiátoru či teplými dekami.

Ke správné prevenci omrzlin patří už zmíněné vhodné oblečení a obuv, na delší túry případně náhradní suché rukavice a ponožky. U velmi malých dětí, které ještě nemají pohybovou stabilitu a tolik neběhají (kojenecký a batolecí věk), existuje středoevropské doporučení, aby nechodily vůbec ven, pokud je teplota nižší než -5°C. Myslím, že toto doporučení je diskutabilní a znovu se vrátím ke všetečné otázce, co by tedy asi dělali v Kanadě? Jisté je, že novorozenci a kojenci (čili první rok života) mají nedokonale vyvinutou termoregulaci, mají rádi teplíčko, ale ne zas horko a škodí jim jakékoliv velké výkyvy teploty. Proto je lepší s nimi chodit ven za poledne, když je tepleji, nebo když nefouká vítr. Ti ostatní, no, nevím… Pokud si čteme např. Mikyskovy knížky, zjišťujeme, že i malé děti běhají v Tibetu při –25°C prakticky polooblečené a snášejí to dobře. Co kdyby se naše zchoulostivělé děti do více než –10°C pořádně oblékly a zabalily? Nesnesly by to stejně dobře? Jedním z dalších téměř návodů na outdoorové přežívání batolete je Vanierova kniha Dítě sněžných plání. Jistě, dvouleté holčičce z této knížky museli dát při delším sezení do saňového pytle malé nahřívátko, ale to byly mrazy více než třicetistupňové, v nichž by podle středoevropských měřítek nemohl vystrčit ven nos nikdo, natož batole. Osobně si myslím, že větším nepřítelem než mráz, je silný mrazivý vítr a pokud je mrazivo jen praští, ale jinak bezvětří, není problém jít ven i s batolaty.

Důležitá je správná výživa, při delší cestě je dobré mít sebou kousek čokolády nebo energetické tyčinky. Veledůležité je dodržování pitného režimu, protože možnost podchlazení zvyšuje i nedostatek tekutin. Proto je vhodné sebou mít teplé nápoje v termosce či termoobalech a hlavně děti mají často pít. Nejdůležitější prevencí omrzlin je ale pořádný pohyb, protože člověk zahřátý tělesnou námahou jen tak nepromrzne.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.