outdooring.cz / Outdoor články / Banát - autentický venkov u krajanů v Rumunsku

Doporučujeme:

Banát - autentický venkov u krajanů v Rumunsku

Každé hory, každý les, každá řeka voní úplně jinak než všechny ostatní. To je pravda známá každému tulákovi. Opravdový tulák taky ví, že některé vůně jsou opojnější než jiné, některé jsou dokonce přímo neodolatelné. Divoké lesy a hory nedotknuté člověkem voní bezesporu opojněji než zámecký park, louky plné mateřídoušky a pole rozorávaná koňským zápřahem opojněji než les za penzionem na kraji Prahy. Rumunský Banát, kde již 180 let žije česká komunita, je bezesporu místem, které každému tulákovi se smyslem pro dobrodružství voní tak, že se sem musí vracet dokud neobjeví všechny jeho krásy.

banat1

Krajina kolem vesnice Gerník připomíná japonské zahrádky.

Projděte se proto s námi po českých vesnicích a okolí a nechte se nalákat na trochu dobrodružné putování, které na vás dýchne romantikou časů našich babiček a odlehlých koutů bez civilizace. Asi už nikde nevoní louky a nezurčí čisté krasové potůčky tak divoce jako v Banátu.

S batohem po polích a pralesech

Gerník, Svatá Helena, Rovensko, Bígr, Eibentál – to je šest českých vesnic ukrytých v rumunských horách. Každá má své neopakovatelné kouzlo, svůj kolorit a „vůni“. V každé se mluví trochu jinak česky – to podle oblasti odkud kdysi čeští kolonisté přišli – a potkáte v ní jinou architekturu a jiné zvyky. Ve všech vesnicích ale platí, že tady se čas zastavil nejenom podle turistických letáčků ale i ve skutečnosti.

banat2

U vesnice Svatá Helena si Dunaj proráží hlubokou soutěskou cestu skrze Karpaty.

České vesnice leží v nejjižnějších výběžcích Karpat. Jedná se o vnější Západní Karpaty, kde se rozkládají Banátské hory s horskými pásmy Lokva (Munţii Locva) a Almáš (Munţii Almăj - almáš znamená maďarsky „jablko“, v překladu tedy „jablečné“ hory) s nejvyšším vrcholem Svinecea Mare 1225 m n. m. Značně členitou krajinu zde tvoří pahorkatina a hornatina v rozmezí 400 – 700 m n. m. Od Dunaje, který zde teče přibližně ve výšce pouhých 80 m n. m., se však svahy kopců zvedají místy velice strmě, takže celek působí mohutným dojmem. Tomu odpovídají hluboce zařezaná údolí, jimiž v silikátové části pohoří protékají potoky s peřejemi a malými vodopády a ve vápencové části nabývají až formy strží a kaňonů. Husté listnaté pralesy s převahou habrů a hlavně buků byly v okolí českých vesnic většinou vykáceny. Přesto zbývající hluboké lesy na severovýchod od Eibentálu a hlavně na sever od Bígru vzbuzují dodnes respekt a není radno v nich zabloudit. Pět z šesti vesnic (kromě Šumice) je spojeno červenou turistickou značkou, kterou zde před čtyřmi lety vyznačili značkaři KČT. Z červené páteřní trasy vede několik odboček k atraktivním lokalitám, jeskyním či skalním mostům. Žlutá značka vedoucí z Bígru na Eibentál je určena pro horská kola, která přes léto prohánějí jejich majitelé po místních polních cestách a pastvinách. Jelikož je současně k dispozici turistická mapa KČT „Banát“ v měřítku 1:100 000 je pro majitele GPS orientace ve spleti polních a lesních cest i navzdory absenci podrobnějších map takřka bez problémů.

banat3

Kolem vesnic Svatá Helena a Gerník je množství krasových závrtů.

Krásný kras

Červeně značená trasa začíná v nejpřístupnější české vesnici Svatá Helena (od asfaltové silnice u Dunaje je do vesnice jenom 6 km, z města Moldova Noua asi 12 km, z Brna asi 840 km). Vyjít můžete přímo z hospůdky a koloniálu „U Pepsiho“ který hrdě nese oficiální název firmy „Prior“. Helena je rozložena v plytkém sedle a její ulice se od dvou kostelů rozbíhají na všechny strany. Po červené značce kolem skalního mostu Kulhavá skála a jeskyně Vranovec se asi po čtyřech hodinách putování (nejkratší spojení mezi Sv. Helenou a Gerníkem je 14 km) ocitnete v největší české vesnici Gerník. Po cestě lze využít modrou odbočku k největší jeskyni v oblasti s názvem Turecká díra, který připomíná turecké panství nad touto oblastí do roku 1718. Vesnice Svatá Helena se nachází na kopci přímo nad místem, kde mohutný evropský veletok Dunaj vtéká do několik set metrů úzké soutěsky. Celá tato oblast sahající až ke Gerníku má výrazný krasový charakter a kolem obou vesnic potkáte takřka na každém kroku nějaký závrt nebo propast. Jeskyně jsou soustředěny i kolem Dunaje pod Svatou Helenou a vchody do nich, tak jak je v Rumunsku zvykem, nejsou nijak upravovány a jsou volně přístupné. Nejkrásnější průtočná jeskyně sahající přímo na břeh Dunaje s ohromným dómem je u obce Dubová, asi 60 km po proudu Dunaje za obcí Eibentál. Další lákavou lokalitou pro milovníky krasu je nedaleká soutěska řeky Nery s krasovým jezerem Lacul Dracului a s vodopády Cascadele Beuşniţei v oblasti mezi vesnicemi Sasca Montana a Şopotu Nou.

banat4

Karpatský vodní mlýnek je konstrukčně přímo geniálně jednoduchý.

Ke karpatský vodním mlýnkům

Vesnice Gerník je rozložen na kopcích a přejít z jedné strany vesnice na druhou zabere i hodinu pochodu. Pro turistu jsou zde dvě hospody a pekárna, která brzy ráno nabízí čerstvý chleba. Z Gerníku pokračuje červená trasa k lokalitě „U Petra“. Stojí zde pět karpatských vodních mlýnků, kterým rumunští krajané říkají „vodenice“. Mají poetické názvy: Cylindr, Kontrlajka, Beránkojc, Maštalířojc a Nová. Jelikož roubenka mlýnku je spojena se stájí pro koně, voní to uvnitř čerstvou moukou a koňským hnojem, zvláštní kombinací, která patří k vesnici a k těžké práci s hlínou a se zvířaty. Během mletí se ručně tesaný mlecí kámen rychle otáčí hnán primitivní horizontální turbínou a hospodář běhá od jednoho mlýnku ke druhému a kontroluje zrnitost mouky. Jeden mlýnek má na starosti až 16 rodin a rodiny se v mletí střídají – každá má ne mletí přidělen jeden den. Mele se většinou celou noc až do rána a ráno pak přijíždí s vozem naloženým obilím další hospodář. Karpatský vodní mlýnek není český vynález, ale krajané jej po léta užívají. Turbína má společnou osu s mlecím kamenem a zvláštními táhly lze osu nadzvedávat a tak regulovat hrubost či jemnost mouky. Velikostí otvoru v trysce, která zakončuje tlakové potrubí, pak lze řídit rychlost otáčení kamene a tak zajistit, aby se mouka nepřipálila. Vše je zkonstruováno jednoduše a účelně, bez zbytečných převodů a tudíž i s minimální poruchovostí.

banat5

Výhledy z Rovenska patří k těm nejkrásnějším v Banátu.

Od údolí mlýnků, které je ideálním místem pro letní koupání a táboření, pokračuje červená značka po hřebenech kopců s výhledy na Dunaj na jedné straně a na rumunské samoty Rakyty na straně druhé až na Rovensko (866 m n.m.) - nejvýše položenou českou vesnici.

Kousek od nebe

Spát pod letním rovenským nebem patří k nejsilnějším banátským zážitkům. Široko daleko není žádné město a ani pár lamp ve vesnici nemůže ubrat na intenzitě a nádheře Mléčné dráze, která je tady jakoby na dosah ruky. Rovensko je rozloženo přímo na hřebenech několika kopců, které se sbíhají na malé návsi s kostelem, hospodou, školou a kulturním domem. Ve škole je umístěno malé vesnické muzeum které shromažďuje exponáty dokumentující historii místní komunity a vzniklo zásluhou rovenských učitelů Václava Holečka a Alenky Šubrtové. Z Rovenska pokračuje červená značka do další české vesnice Bígr. Z výšin rovenských polí musíte sestoupit do údolí říčky Oreviţa a teprve po překonání rozsáhlého bukového pralesa se ocitnete v romantickém údolí řeky Berzásky. Tady potkáte žalostné zbytky úzkorozchodné tratě, po které se dopravovalo dřevo k Dunaji z celého údolí táhnoucího se až k vrchu Svinecea Mare. Z údolí Berzásky je to do Bígru už jenom malý kousek, ale milovníci dobrodružného putování jistě neodolají možnosti projít se po zarostlé trati úzkorozchodky liduprázdným údolím. Přespat lze pod romantickým skalním převisem vzdáleným od křižovatky cest P-na Debeliliug asi dvě hodiny proti proudu řeky Berzásky.

banat7

Eibentál připomíná německé hornické obce.

Vesnice drvoštěpů

Bígr je rozložen uprostřed listnatých lesů, kde potkat vlka, divoké prase nebo medvěda není až takovou zvláštností. Nad vesnicí se vypíná kopec Kopřiva a stavení ve vesnici jsou rozložena do tvaru kříže, což mělo prvním osadníkům zajistit ochranu před nepřízní osudu a zlých duchů. Návštěvníka ohromí Bígr dnes už jen těžko kde viditelnou harmonií vesnické architektury. Snad každý dům je vybaven vyplétaným komínem (více jak sto let stará technologie kdy se z proutí vyplétaná konstrukce širokého komínu vymazala jílem), sedlovou střechou a dřevěnými okny s typickým členěním. Obyvatelé Bígru po léta pracovali v dole Kozla, kde se přímo u Dunaje těžilo černé uhlí. Dnes je větší část z nich zaměstnána při těžbě dřeva v okolních lesích. Návštěvníka překvapí tři hospody s kvalitním výběrem piva, což je na tak malou vesnici jistě překvapení příjemné. Večer se hospody rozezní halekáním drvoštěpů, latinou znějící rumunština se míchá s plzeňskou češtinou.

Horníci nad Dunajem

Z Bígru je možno se vydat na Eibentál (v překladu z němčiny „Tisové údolí“) buď po kratší červené trase nebo po trase žluté vedoucí přes polanu Ravna. Žlutá je mírnější ale delší a je proto vhodnější pro cyklisty. Červená značka prochází přímo kolem dolu Ujbányje (rum. Baia Noua) a hornické hospody Aurora. V dole se již 150 let těží nejkvalitnější černé uhlí – antracit a technologie těžby připomíná minulé století.

Okolí Eibentálu nabízí výšlapy na okolní kopce (např. Známana), odkud jsou nádherné výhledy na Dunaj a celou tuto část Karpat. Ve vesnici je několik hospod a do údolí Dunaje je to jenom 7 km.

Do liduprázdných hor
banat9

Krasový kaňon řeky Nery je oblíbeným cílem turistů.

V posledních dvou letech pokračuje značkování dalších turistických tras. Pro dobrodružnější povahy toužící po samotě horských salaší a temných bukových pralesů vyznačkoval Aram Herrmann s Hankou Nedbalovou asi 160 km tras spojujících české vesnice s nejatraktivnějšími místy této části Karpatského oblouku. Díky značkám (prozatím zhotovených sprejem) na stromech a kamenech můžete bez obav opustit civilizaci českých vesnic a vydat se přes hřebeny a pusté lesy na několikadenní pochod. Zážitky z putování divokou a liduprázdnou rumunskou přírodou vám už v Evropě nabídne jenom málokterá horská lokalita. Krásná trasa plná úchvatných výhledů na Dunajskou soutěsku vede například z Rovenska na nejvyšší vrch této části Karpat Svinecea Mare (1225 m n. m.). Počítejte s tím, že celkem asi 35 km půjdete minimálně devět hodin, je ovšem lepší si cestu rozložit aspoň na dva dny. Cesta vede atraktivním hřebenovým terénem s mnohými výhledy, kolem četných salaší, z velké části po vozových cestách, překonává však i několik výrazných stoupání, a je proto středně náročná. Z vrchu Svinecea Mare můžete pokračovat do nejodlehlejší české vesnice Šumice. Celkem asi 33 km překonáte středním tempem asi za devět hodin. Trasa vede z větší části po vozových cestách, sledujících atraktivní hřebenové partie pohoří Almaj ve výšce 900 – 1100 m n.m. s dalekými výhledy. Před vsí Putna, kde se nachází turisticky atraktivní český mlýn rodiny Kalinů, překonává trasa značné převýšení a je proto středně náročná.

Hezkou nově vyznačenou trasou je cesta z Bígru přes vyhlídkový vrch Goleţ do Dubové. Po této cestě kdysi obyvatelé Dubové vozili obilí na prodej horníkům do Bígru. Podobně zajímavá je trasa z Bígru do Berzásky vedoucí po vršcích nad Bígrem a posléze bukovými pralesy.

banat10

Paní Křešová z vesnice Gerník při sázení chleba.

Nově je vyznačena cesta z Gerníka na Carbunari, odkud se lze dostat k soutěsce řeky Nery, a ze Şopotu Nou na Rovensko. Krasová říčka Nera, jejíž kaňon je proslulý tesanými stezkami, je tak dostupná po značených trasách z oblasti českých vesnic. Její soutěska v úseku mezi vesnicemi Şopotu Nou a Sasca Romana měří asi 25 km. Pěšinka tady přechází ve stezku ve skalách nad řekou a posléze v tesanou cestičku která prochází tunely a vine se vysoko nad řekou. Pokud je dostatek vody, především v dubnu a květnu, lze Neru splout na libovolném plavidle. po cestě můžete obdivovat skály čnící několik set metrů nad řekou a malé krasové jezírko Dračí oko (Lacul Dracului).

Je jenom jedno místo na světě, kde se pole oře s koňským zápřahem, obilí seje ručně, mouka mele na kamenných mlýncích, chleba peče v peci postavené na dvoře a přitom všem po dvoře i po polích zní plzeňská čeština. Tím místem je rumunský Banát v místě. Proto neváhejte a vydejte se proti proudu času za zvyky našich předků a za divokou rumunskou přírodou.

Jak do Banátu
  • Veškeré informace pro turisty najdete na www.banat.cz. Tento portál vznikl v rámci projektu společnosti Člověk v tísni podporujícím rozvoj šetrného cestovního ruchu v Banátu.
  • Do Banátu můžete jet vlakem, autobusem, s místními rumunskými dopravci nebo s cestovní kanceláří. Pojedete-li se soukromým dopravcem, přijde vás zpáteční jízdenka na 3000 Kč. Přes letní turistickou sezónu bude fungovat pravidelná doprava z ČR. Odjezd vždy v pátek večer z Prahy a Brna, příjezd z Banátu do ČR v neděli dopoledne.
  • Pojedete-li vlastním autem, je cesta Rumunskem bezpečná. Trasa vede přes Brno a Bratislavu kolem Budapeště, přes Szeged do Timişoary (Temešvár) až do města Oraviţa. Popis trasy najdete na www.banat.cz.
  • Za ubytování a stravování se krajanům běžně platí v českých korunách, cena za ubytování je od 200 Kč do 250 Kč podle vybavení hospodáře, cena za plnou penzi je asi 250 Kč na osobu a noc.
  • Podnebí je v Banátu teplejší a sušší než u nás – Banát je kousek od Bělehradu
  • Nejvhodnějším obdobím pro návštěvu je květen až červenec, banátský podzim je ale díky listnatým lesům také neodolatelný. Srpen bývá hodně teplý a suchý.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.